V dobách předrevolučních jsme mohli v obchodech s ovocem a zeleninou nakoupit z exotických druhů ovoce většinou mandarinky, pomeranče, banány a citrony.
·        Rozhodně nemíním polemizovat o tom, jestli uvedené ovoce bylo na pultě nebo pod pultem.
·        Jestli se dalo normálně koupit, nebo se na něj musely stát fronty.
·        Toto téma už je natolik omleté, že už není co dodat.

Spíše mám na mysli to, že nám tyto druhy už natolik zevšedněly, že je považujeme za naprosto běžné a v obchodech se poohlížíme po něčem novém. Jedním z druhů ovoce, který má u nás své místo teprve krátce, je karambola. Ovoce s tímto zajímavým jménem vypadá jako hvězdička. Barvou připomíná citron, ale z jeho kyselosti nemá nic. Jeho chuť je sladká až mírně nakyslá. Karambola se k nám dováží především z Brazílie, Kolumbie, Izraele, Thajska a Indie. 

Záludné pomelo

Ovocem, na které už jsme si docela stihli zvyknout, je pomelo. Pokud bychom ho měli popsat člověku, který ho nikdy neviděl, asi bychom si vzali na pomoc hrušku, pomeranč a grapefruit.
·         Tvarem je podobný hrušce.
·         Chutí připomíná pomeranč.
·         Barvu dužniny má podobnou grapefruitu.
Pomelo roste na trnitých keřích, které jsou stále zelené. Toto ovoce pochází původně z jihovýchodní Asie, ale dnes se úspěšně pěstuje i v karibské oblasti a v některých částech Spojených států. Pomelo je poměrně velké a těžké. Některé plody mohou vážit až kolem pěti kilogramů. Běžně se jejich váha pohybuje kolem jednoho kilogramu.
·         Pomelo je ale trochu záludné.
o   Nikdy totiž nemáte ani sebemenšího tušení, jak velký plod se skrývá pod silnou slupkou.
o   Mnohdy se tam krčí plod velikosti malého citronu.
Ale i přes tento drobný nedostatek je toto ovoce velice oblíbené. Není divu – jeho chuť je opravdu skvělá. Jen se musí odstranit i slupka na jednotlivých měsíčcích. Jinak má nepříjemně nahořklou chuť.